VdB 14, VdB 15 - komplex reflexních mlhovin v souhvězdí Žirafy

English Czech
VdB 14, VdB15 - click for hi resolution image
Označení a typ objektu:Van den Berg 14, 15 - reflexní mlhovina, Žirafa
Souřadnice: RA: 03h 30m 18.0s DE: +59° 34' 00" (J2000)
Stanoviště, datum: Jedlová v Orlických horách (B kanál, 2.9.2011) Bělečko (R a G kanál, 3.9.2011)
Optika: newton 200/800 mm, reduktor/korektor 2" ASA 2KORRR 0.73x
Ohnisko, světelnost: 585 mm, f/2.9
Kamera: G2-8300 Moravské přístroje a.s.
Senzor: KAF-8300, 17.96 x 13.52 mm, pixel 5.4 um
Expozice: RGB = 180:150:370 minut, bin 1x1
Filtry: Astronomik LRGB filter set 31 mm
Montáž: Sky-Watcher EQ6-Pro SynScan
Pointace: Pentax SDHF, 75/500 mm

Komplex reflexních mlhovin v souhvězdí Žirafy je součástí molekulárního oblaku, který se rozprostírá na pomezí souhvězdí Persea, Žirafy, Cassiopei a Vozky. Mlhoviny září rozptýleným světlem dvou hvězd ze třídy superobrů HD 21291 (B9 Ia) a HD 21389 (A0 Ia) [1], které patří do hvězdné asociace Cam OB1-A, oblasti zrodu nových hvězd, vzdálené 975 pc (3188 světelných let) [2]. Souhvězdí Žirafy je tak trochu opomíjeným kouskem oblohy a asi každý, kdo se trochu zajímá o astronomii už někdy slyšel rčení, že "souhvězdí Žirafy a Rysa najdeme na obloze v místech kde nic není". Tento komplex reflexních mlhovin označených VdB 14 a 15 je důkazem toho, že i v této části oblohy se nachází krásné objekty. Vzhledem ke kumulativnímu času expozice 11+ hodin je jasné, že spatřit jej skrze dalekohled je vyloučeno, takže alespoň díky fotografii můžeme nahlédnout do této části vesmíru.

[1] Handbook of Star Forming Regions Vol. I, Astronomical Society of the Pacific, 2008, Bo Reipurth, ed.

[2] David A. Lyder, The stars in Camelopardalis OB1: Their distance and evolutionary history, The Astronomical Journal, 2001, (122), 2634